en-Proč zařadit fyzické zlato a stříbro do svého portfolia?

Proč je nezbytné mít zlato a stříbro ve svém portfoliu?

Dnes bych rád vysvětlil proč hrá zlato a stříbro důležitou roli v historii i současnosti, v ekonomice a proč je nezbytné mít ho jako nedílnou součást svého majetku.

A v druhé půlce článku ukážu jak si ho jednuduše, bezpečně a velice efektivně může zadovážit a spořit prakticky kdokoliv za částky, které uzná sám za vhodné.. A věrře, že samozřejmě i vy :-)

Jestli vás rovnou zajímá spoření, přeskočte první půlku článku, nebo mne rovnou kontaktujte na dolů uvedených kontaktech :-)

PS: Všetky nižšie uvedené možnosti platia identicky aj na Slovensku, to jest v eurách, s plnou technickou a osobnou podporou.. A budem šťastný ak budem môcť pomáhať všetkým kto majú chuť a záujem, s prirodzenou diverzifikáciou portfólia a ochranou úspor klentom aj na mojom milovanom Slovensku... :-)

Permanentní portfolio -> Pravidlo tří loukotí..

Profesor Hans Jurgen Bocker* v jedné ze svých knih popisuje "Pravidlo Tří Loukotí" (PTL) jako jedinou strategii, která doposud v chodu dějin nikdy nezklamala. Proslýchá se, že se jím řídí např. pět nejbohatších lidských společenství:

• zahraniční Číňané
• Židé
• zahraniční Arméni
• Mormoni
• scientologové
• atd...

Jejich legendární bohatství je z větší části založeno na dodržování tohoto PTL pravidla.

Nejedná se přitom o žádnou robustní a náročnou strategii vhodnou pouze pro ty nejzámožnější, nebo nejzkušenější. Spíše se jedná o poměrně prostou strategii ponechávající prostor samotnému investorovi pro vlastní rozhodování, čímž může být velmi efektivní i při nižším objemu investovaného kapitálu.

Všechno, čeho je ještě zapotřebí, je čas. S tím tato společenství počítají, uvažují totiž v horizontu generací.

* Hans Jürgen Bocker ( 13 července 1939 - 23 října 2020 ) byl německý podnikatel a autor. Do povědomí veřejnosti se dostal především prostřednictvím publikací a doporučení pro investování do drahých kovů a vzácných nerostů.

A jak PTL funguje?

Představme si imaginární kolo, které má tři loukotě a které se pomalu a nepravidelně otáčí. 

• První loukoť představuje papírová aktiva. jako např. papírové peníze, akcie, spoťící účty, dluhopisy, akcie...
• Druhá loukoť představuje nemovitosti - rodinné a nájemní domy, byty, pozemky, zemědělská půda včetně lesů, stavební parcely v průmyslových a obytných zónách, továrny, sklady..,
• Třetí loukotí jsou komodity - zlato, stříbro, platina, diamanty, ropa a další.

Kdo uvažuje dlouhodobě, investuje do každé loukotě třetinu svého majetku.

Jedna z loukotí kola ukazuje na dvanáctou hodinu, druhá na čtvrtou odpoledne a třetí na osmou hodinu večer. Jak léta běží a kolo se otáčí, loukotě stále dokola tak střídají jedna druhou. Každá má svůj čas. Zlato potřebovalo asi 50 let, aby se vyšplhalo na svou nejvyšší hodnotu (z 25 na 850 USD za 1 unci). Nemovitosti, např. v Německu zničeném válkou, stoupaly od roku 1945 do roku 1990, kdy dosáhly vrcholu. Ve zničeném Mnichově stál po válce 1 m2 např. 20 feniků, na vrcholu se prodával za několik tisíc euro. Zlato se otáčelo od roku 1980 dolů, ale jeho čas přichází. Cenné papíry, které v letech 1982 až 2000 byly s absurdními nárůsty na vrcholu, začaly klesat. Také nemovitosti mají své nejlepší časy za sebou. Dnes přešlapují na místě a tendence k silným budoucím poklesům zesiluje. Zdá se, že nastupují velké časy drahých kovů, zatímco cenné papíry klesají úplně dolů a nemovitosti zůstávají kdesi uprostřed.

Nahoru se tlačí nejspodnější loukoť, ve které je právě zlato a stříbro.

Až čas zlata a stříbra pomine, budou zase na řadě cenné papíry a nemovitosti.

A tak stále dokola. Investor sice ztratí klesající třetinu majetku, ale vždu mu ji vynahradí třetina stoupající. Proti klesající třetině tedy stojí zhodnocována stoupající třetina. A tento cyklus se opakuje. Vyžaduje yo jenom čas a trpělivost.

Kolik máte nedůvěry v současný systém, takový podíl investic byste měli mít ve zlatě..

Na grafu níže je znázorněna měnová zásoba (M2) amerického dolaru vyjádřená v miliardách. Americký FED každým rokem zvyšuje měnovou zásobu, čímž devalvuje hodnotu dolaru a tak pravidelně připravuje jeho vlastníky o jejich hodnotu..

• Od konce března 2020 se navýšila z 15,35 miliard USD na 21,7 miliard USD za dva kalendářní roky, to je nárůst o neuvěřitelných 41,3 %, jinak řečeno, jejich reálná hodnota klesla o 41,3%
• Od roku 2000 je to navýšení o 440%

viz článek "Dolar padá na nulu a USA do platební neschopnosti"

Zlato a stříbro reagují na ekonomické recese, inflaci a naopak, nabývají na své ceně. Např. za posledních 20 let stoupla cena zlata o 420%, což hezky kopíruje dolarovou devalvaci, ale v opačném, růstovém trendu. 

Takže to co dělá drahé kovy drahými, je jejich vzácnost a omezené množství. Za druhé, zlato má fantastické vlastnosti. Nekazí se, velmi snadno se opracovává, dá se vytáhnout na drát, zatlouct do tenkých plechů, leguje se s mnoha dalšími kovy, dá se tavit a odlévat do vysoce detailních tvarů, má nádhernou barvu a brilantní lesk. Všechny tyto vlastnosti bylo možné využít od starověku, jako dnes, pouhým zahříváním zlatých nugetů na vysoké teploty a použitím jednoduchých nástrojů, jako jsou kladiva nebo formy.

Protože zlato je vysoce ceněné a ve velmi omezeném množství, bylo dlouho používáno jako prostředek směny nebo peněz. První známé použití zlata při obchodování se datuje před více než 6000 lety.

První obchody byly prováděny pomocí kusů zlata nebo kusů stříbra. Vzácnost, užitečnost a vhodnost zlata z něj činí látku s dlouhodobou hodnotou. Zlaté mince se běžně používaly při transakcích až do počátku 20. století, kdy se papírová měna stala běžnější formou směny. Spojené státy kdysi používaly "zlatý standard" a udržovaly zásoby zlata na podporu každého dolaru v oběhu. Podle tohoto zlatého standardu mohl kdokoli předložit vládě papírovou měnu a požadovat výměnou stejnou hodnotu zlata.

Tenhle zlatý standard byl are v roce 1971 zrušen prezidentem Nixonem, a z dolaru se pak stal jenom výmměnný prostředek na základě důvěry.. Jeho hodnota, a ne jenom jeho ale i ostatních měn, pak od roku 1971 klesla o cca 97-99%..

Dělej to, co dělá JP Morgan

Jako velice zajímavý příklad bych rád uvedl americkou banku JP Morgan.. Kdo ji nezná, tak uvedu alespoň velice známé doporučení mezi investorama a ekonomama - Dělej to, co dělá JP Morgan..

Banka JP Morgan už přes deset let ve velkém nakupuje stříbro. Od roku 2011 do roku 2020 nakoupila neuvěřitelných 153,3 milionu uncí stříbra, to jest cca 4 770 tun stříbrných slitků..

Bez komentáře.. tedy jenom to investorské - Dělej to, co dělá JP Morgan :-)  

Zlato a stříbro si uchovává svou hodnotu..

• Ochrání vaše úspory
• Zlato a stříbro nelze natisknout jako peníze, je ho omezené množství, proto si drží svou hodnotu a zajistí vám klidné spaní.
  
• Pojistka proti inflaci
• V roce 1989 jste si novou Škodu Favorit koupili za 500 g zlata, dnes vám zaplatí novou Škodu Octavia.
  
• Dlouhodobě výnosná investice
• Drahé kovy v dobách nejistot, nestabilit či vysoké inflace významně zhodnocují a přináší zisk.

Věříme, že zlato a střibro je jistota

• Státy tvoří ohromné dluhy, které jsou časem spláceny inflací
• Generuje se spousta nových peněz z ničeho
• Kumulovaný státní dluh ČR, v roce 2022 již přes 2 700 miliard korun
• Státní měny zažívají vysokou inflaci dosahující v některých místech i dvojciferných cifer
• Zlato a stříbro si uchovávají hodnotu a důvěru již přes 6 000 let
• Zlato a stříbro může vlastnit každý, stačí si spořit libovolné dostupné částky přes náš Komoditní účet.

A jak si tedy můžete jednoduše spořit zlato a stříbro a nakupovat ho?

Poznej Komoditní účet