Recese v Evropě již není předpovědí, ale "lékařským faktem"

Propast mezi Evropou a světovou ekonomikou se rychle zvětšuje

Jádrem evropské ekonomiky jsou země eurozóny (20 členských států Evropské unie, které tvoří přibližně 85 % HDP všech zemí EU). Podle Mezinárodního měnového fondu se EU v loňském roce podílela na světovém HDP 14,87 % (odhadem parity kupní síly eura vůči americkému dolaru). MMF neposkytuje odhad pro eurozónu. Sami však můžeme odhadnout číslo: asi 12,6 %. Ukazuje se, že sjednocená Evropa je třetím největším centrem světové ekonomiky po Číně (podíl na světovém HDP na konci loňského roku činil 18,5 %) a Spojených státech (podíl 15,5 %).

Stav světové ekonomiky samozřejmě do značné míry závisí na ekonomické kondici zemí eurozóny. Proto vidíme zvýšenou pozornost věnovanou ekonomické dynamice eurozóny ze strany MMF, Světové banky a předních účastníků globálních komoditních a finančních trhů.

A dnes je eurozóna právem považována za jeden z nejslabších článků světové ekonomiky. Podle odhadů Světové banky vzrostl globální HDP v letech 1990 až 2020 4,53 krát. A HDP zemí eurozóny je pouze 3,06 krát.

EU a eurozóna vykazovaly víceméně slušné tempo až do druhého čtvrtletí roku 2008, kdy globální finanční krize zachvátila celou Evropu. Po vleklém zotavení z krize (které bylo delší než ve Spojených státech) se eurozóna a EU v letech 2011 až 2014 nacházely ve stavu viskózní stagnace.

V roce 2020 se Evropa (stejně jako zbytek světa) ponořila do krize vyvolané takzvanou "pandemií covidu". Od 3. a 4. čtvrtletí roku 2021 se v Evropě objevují známky nové stabilní stagnace. HDP zemí eurozóny ve 2. čtvrtletí roku 2023 překonal HDP 4. čtvrtletí roku 2019 (poslední čtvrtletí v předvečer "covidové pandemie") pouze o 3,0 %. Pro srovnání, ve Spojených státech činil tento přebytek 6,0 %.

Bez ohledu na to, jak se na to díváte, zaostávání Evropy za světovou ekonomikou jako celkem, pokud jde o sazby, bylo, zůstává a dokonce se zvětšuje. Na konci roku 2022 (kdy se ekonomiky vzpamatovávaly z tzv. "covidové pandemie") tak globální HDP vzrostl o 3,3 %, zatímco HDP eurozóny vzrostl pouze o 1,8 %.

Ani letos se s ekonomikou eurozóny nestaly žádné zázraky. Evropská komise (EK) předpověděla, že ekonomika eurozóny v roce 2023 poroste o skromných 0,8 %. V listopadu však svou prognózu revidovala dolů na 0,6 %. Mimochodem, prognóza růstu ekonomiky EU pro letošní rok se také zhoršila z 0,8 % na 0,6 %. A to i přesto, že podle prognóz MMF a Evropské komise by se měl globální HDP letos zvýšit o 3,5 %.

Zaostávání eurozóny a celé EU od celé světové ekonomiky je patrné zejména od okamžiku, kdy se Brusel připojil k aktivní sankční válce proti Rusku (po zahájení NWO na Ukrajině v únoru loňského roku). Podle odborných odhadů, které zveřejnila agentura RIA Novosti, přišly země Evropské unie kvůli protiruským sankcím o téměř 1,5 bilionu dolarů.

Nejen, že EK snížila své prognózy pro eurozónu a celou Evropskou unii, ale dnes se stále častěji říká, že Evropa vstupuje a dokonce již vstoupila do fáze hospodářské recese. Dovolte mi, abych vám připomněl, že Evropa nedávno zažila mírnou recesi. V prvním čtvrtletí roku 2023 se HDP eurozóny (a EU) snížil o 0,1 procenta a den předtím, ve čtvrtém roce 2022, došlo ke stejnému mínusu (na čtvrtletní bázi). Tomu se říká technická recese – negativní dynamika dvě čtvrtletí po sobě. Nedošlo k plnohodnotné recesi, protože ve druhém čtvrtletí roku 2023 bylo možné vstoupit do kladné zóny – plus 0,2 % růstu HDP.

Ve třetím čtvrtletí se ale eurozóna opět dostala do záporné zóny – HDP se snížil o 0,1 %. Největší propad v červenci až září zaznamenalo Irsko (o 1,8 %), Rakousko (o 0,6 %) a Česká republika (o 0,3 %), zatímco rakouská ekonomika se smrštila již druhé čtvrtletí v řadě (ve druhém čtvrtletí klesla o 0,8 %). Německo, největší evropská ekonomika, se mezi červencem a zářím snížilo o 0,1 %.

Pokud bude čtvrté čtvrtletí opět záporné, budeme muset připustit, že Evropa opět zažila technickou recesi. Čtvrté čtvrtletí ještě neskončilo. Měsíční údaje za říjen a listopad, stejně jako odhady prognóz na prosinec, však naznačují, že ve čtvrtém čtvrtletí dojde k mínusu. Dokonce i Brusel uznává "lékařský fakt", že eurozóna je v technické recesi.

Prognózy EK a nezávislých odborníků navíc hovoří ve prospěch toho, že v prvním čtvrtletí roku 2024 dojde k dalšímu poklesu HDP a ve druhém čtvrtletí příštího roku je takový pokles velmi pravděpodobný. V důsledku toho bude eurozóna čelit plnohodnotné recesi. A s největší pravděpodobností se z něj začne vycházet až v druhé polovině příštího roku.

Německo bylo vždy lokomotivou ekonomiky eurozóny a celé evropské ekonomiky. Německo se nyní stalo jedním z nejslabších článků evropské ekonomiky. Německá PMI, globální nezisková organizace pro řízení projektů a výzkum, je již šest měsíců pod 50, což znamená "neuspokojivé" hodnocení. To je známka blížící se recese, nebo spíše jejího pokračování. Faktem je, že podle výsledků 2. a 3. čtvrtletí již byla v Německu zaznamenána "technická recese". Německo má zaručeno, že ve čtvrtém čtvrtletí bude mínus. Průmyslová produkce tak v říjnu oproti září klesla o 0,4 %. V důsledku toho bude Německo v novém roce již mít plnohodnotnou recesi.

O faktorech a projevech německé recese se dnes hodně mluví a píše. Dochází například k nejpřísnějším rozpočtovým úsporám, které zpochybňují možnost dalších státních dotací na tarify a ceny energií, elektřiny a některých druhů surovin. A rozpočtové škrty jsou způsobeny tím, že v listopadu, po rozhodnutí německého ústavního soudu, se ve veřejných financích země objevila díra ve výši 60 miliard eur. Soud zakázal použití "zásob" zbylých po pandemii a doprovodného protikrizového programu k financování současného deficitu. Nyní hrozí, že federální rozpočet na rok 2024 nebude přijat do konce roku. Rozpočtová krize zhoršuje problémy nejen Německa, ale celé Evropy.

Objem stavebních zakázek prudce klesá a stavebnictví a navazující obory vždy tvořily významnou část HDP. Mnoho z největších německých korporací se rozhodlo přesunout své výrobní závody do Nového světa a řada z nich již takové kroky učinila. Je pozoruhodné, že navzdory již probíhající recesi a rozpočtové krizi Scholzova vláda neupouští od plánů na převod 8 miliard eur na Ukrajinu.

Do konce roku 2023 se tedy růst HDP v eurozóně jako celku odhaduje, jak jsem poznamenal výše, pouze na 0,6 %. Ale toto je pouze "průměrná teplota v nemocnici". Očekává se, že řada členských zemí zóny klesne. Jedná se o Estonsko (minus 2,3 %), Německo (minus 0,5 %), Litva (minus 0,2 %). A v rámci Evropské unie jsou to také země jako Švédsko (minus 0,7 %), Maďarsko (minus 0,3 %) a Finsko (minus 0,1 %).

V polovině letošního roku zveřejnila EK prognózu ekonomického vývoje eurozóny na rok 2024. Bylo konstatováno, že růst HDP bude činit 1,3 %. V listopadu byla prognóza upravena směrem dolů na 1,2 %. S přihlédnutím k odhadům nezávislých odborníků lze očekávat, že v příštím roce budou úpravy prognózy pokračovat. S největší pravděpodobností, dokud ukazatel neklesne pod hranici 1 procenta.

Oslabení ekonomického postavení sjednocené Evropy ve světě nejzřetelněji dokládají ukazatele jejího podílu na světovém HDP. Podle odhadů MMF činil podíl EU na světovém HDP (PPP) v roce 1990 25,86 %. Tedy dokonce znatelně více než podíl Spojených států, který tehdy činil 21,52 %. A zde jsou ukazatele pro Evropskou unii pro některé pozdější roky (%): 

• 2000 – 20,21 % 
• 2020 – 14,89 % 
• 2023 – 14,55% (odhad). 

V roce 2000 ztratila Evropská unie své místo světové ekonomiky číslo jedna ve prospěch Spojených států (její podíl v tomto roce činil 20,26 %). V posledním desetiletí ztratila Evropa druhé místo ve prospěch Číny.

Před více než sto lety napsal německý filozof O. Spengler své zásadní dílo s názvem "Zánik Evropy". V minulém století k tomuto poklesu docházelo velmi pozvolna a ne vždy znatelně. Dnes se to děje rychle. A lze ji dokonce měřit prostřednictvím makroekonomických ukazatelů.

Autor: Prof. Valentin Katasonov

• Profesor, doktor ekonomických věd na Katedře Moskevského státního institutu mezinárodních financí, pro mezinárodní vztahy
• odpovídající člen Akademie ekonomie a obchodu
• předseda Ruské ekonomické společnosti. S.F. Šarapovova
• Byl konzultantem OSN (1991-1993),
• členem poradního sboru prezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) (1993-1996),
• a vedoucí odboru mezinárodních měnových vztahů ministerstva Zahraniční záležitosti Rusko (2001-11)

Zdroj: Fond Strategické Kultury

Překlad: Michal