Únorová zpráva FEDu - USA a jejich možný návrat ke zlatému standardu.

Lidé pomalu, ale jistě začínají chápat, že fiat měny nemají absolutně žádnou cenu a hledají možosti jak ochránit své úspory, svůj majetek před neustálým znehodnocováním a ekonomové tak diskutují, co lze udělat pro obnovení hodnoty a důvěry v naše měny. Navyše, když je měna měnou strachu a nástrojem sankcí podporovaných vládou, která je vydává, jak je to ve Spojených státech, tak vidíme pomalý ale jistý úpadek jejich měny - amerického dolaru. Celý svět velice pečlivě a s nedůvěrou sleduje a vidí velké riziko v zahraniční politice USA, jejich ekonomických sankcích a zneužívání dolaru jako světové rezervní měny. A to je důvod, proč se svět začal zbavovat rizikového dolaru, takzvaně de-dolarizovat. 

Federal Reserve Bank of Philadelphia vydal v únoru pracovní dokument Stanovení cenové hladiny podle zlatého standardu (Price-Level Determination Under the Gold Standard), kde uvádí, že přechod na zlatý standard by mohl být východiskem ke stabilizaci měny,  v získání opětovné důvěry v ní a pomohl tak i stabilizovat ceny. Přechod na zlatý standard by navíc znamenal, že "inflace a deflace by byly pouze dočasnými jevy".

Judy L. Shelton, bývalá ekonomická poradkyně Bílého domu, již před třemi lety takto komentovala návrat ke zlatému standardu:

"Líbí se mi myšlenka zlatého standardu, myslím, že by se dal použít velmi kryptoměnovým způsobem. Jde o to, máte jednotný peněžní systém? Takže když mluvíte o mezinárodním trhu, každý hraje na peněžní úrovni A je velmi důležité mít přístup založený na pravidlech."

Americký dolar se pomalu ale jistě blíží ke konci své existence jak ho známe nyní a není moc pravděpodobné, že by ho mohlo ještě něco zachránit. Ti kdo by to mohli ještě zvrátit, jsou však mezi těmi, kdo rozhodují na Capitol Hill a dané kroky by mohli být hodně nepopulární. Aby země skutečně přešla na zlatý standard, muselo by se stát něco dramatického. Něco jako krach, krize, reset, a poté bychom se dalo vrátit ke zlatému standardu i za pomocí nepopulárních kroků. Jak jsem již výše uvedl, Federální Rezervní Banka ve Filadelfii zveřejnila v únoru 2024 studii, a je v ní ohledně návratu k zlatému standardu i několik velmi důležitých bodů. Tato studie získala již poměrně dost pozornosti, ale někteří lidé, kteří si ho očividne detailněji nepřečetli, to podávají, jako by Federální rezervní systém řekl, že se začne vracet ke zlatému standardu, nebo o tom bude vážně uvažovat. Podívejte se však na to, co tenhle pracovní dokument skutečně říká, a udělejte si vlastní závěry. Pojďmě si teď projít zmiňované tři nejdůležitější závěry - kapitola 1 Úvod, strana 3. 

První bod:

"Za prvé, zlatý standard zajišťuje dlouhodobou cenovou stabilitu: cenová hladina v domovské zemi trvale konverguje ke své dlouhodobé rovnovážné hodnotě. inflace a deflace jsou pouze dočasné jevy."

Federální Rezervní Banka tím zde říká, že pokud je měna kryta zlatem, nezaznamenáme v dlouhodobém horizontu žádnou ztrátu hodnoty v dané měně, v USA tedy v dolarech. Může existovat mírná odchylka v jeho hodnotě, ale to by bylo způsobeno řadou faktorů, které by neměly absolutně žádný dlouhodobý účinek. Takže úspory lidí by například nikdy nebyly vystaveny inflaci, což by byl skvělý výsledek.

Dalším důležitým bodem, který FED uvádí, je:

"Zadruhé, peníze pod zlatým standardem nejsou neutrální. Když množství peněz v domovské zemi začíná pod úrovní vyrovnaného stavu se zlatem, domovská země dočasně akumuluje zlato počas přechodu. Peněžní zásoba proto v průběhu času stoupá. "

Znamená to, že množství peněz klesá, když v zemi klesá nabídka zlata a nové peníze tedy mohou v zemi vznikntout pouze tehdy, pokud se získá více zlata, než se odprodá. Takto se ve skutečnosti vytváří hodnota a to je bez debaty dramaticky odlišné od toho, co vidíme nyní, když Federální rezervní systém může tisknout peníze doslova z ničeho, jenom dle své valstní potrřeby a rozhodnutí. A víme, že ty rozhodnutí nemusí být, jemně naznačeno, ideální. Je tedy velice důležité si uvědomit, že pokud jsou peníze kryty zlatem, pokles peněžní zásoby by byl spojen s poklesem produkce a následně klesajícími cenami v dané zemi.

A třetím bodem uvedené studie je:

"Domovská země je zranitelná vůči vnějším otřesům kvůli nepružnosti nabídky peněz podle zlatého standardu."

A tohle je ten bod, který mnozí asi nečetli nebo nepochopili, když tvrdí o návratu FEDU ke zlatému standardu. Takže, co to vlastné znamená? Co se týče pružnosti peněžní zásoby, tak to jednoduše naráží na neměnnou, statickou peněžní zásobu. Vnější negativní vlivy totiž mohou způsobit přerušení obchodu, mohou způsobit změny v obchodní politice, nastartovat finanční krizi, být uvalené sankce cizími zeměmi a omezit tak exportní importní transakce. Tyto by tedy vedly samozřejmě i k neschopnosti získávat další zlato, což by následně omezilo tvorbu a nabídku hotovosti.

Toto jsou tedy pozitivní a negativní vlastnosti měny kryté zlatem a je si to potřeba uvědomit, když někdo říká, že bychom se měli vrátit ke zlatému standardu.

Vraťme se ale ke zprávě FEDu a dopadu na měnovou i zahraniční politiku USA. Mělo by to pro nich samozřejmě obrovské výhody, hlavně vnitroekonomické, ale na druhé straně i velké zahranično politické omezení. USA by se totiž musely rozloučit se svým oblíbeným nátlkakovým nástrojem - a to s ekonomickými sankcemi. Federální rezervní systém tedy došel k závěru, že by pak politici měli velmi omezené možnosti, pokud jde o světový ekonomicky vlyv - viz kapitola "4 Politické možnosti", strana 23 ze stejné studie:

"Možnosti politiky dostupné pro tvůrce politik v rámci mezinárodního měnového systému založeného na zlatě jsou omezenější ve srovnání s možnostmi systému nekrytých peněz. Vláda domovské země nemůže v domovské zemi změnit množství peněz, aniž by porušila základní premisu Zlatého standardu."

V praxi je to tedy jeden z hlavních důvodů, proč je velice nepravděpodobné, že by současná americká "uniparty" vůbec uvažovala o přechodu na zlatý standard. Zrušení fiat měny by znamenalo, že Spojené státy by museli být v mezinárodní spolupráci vyrovnaným partnerem, na úrovni a konkurence schopné, místo aby s ostatními zeměmi zacházely jako s podřízenými subjekty, což by se současné administrativě Bílého domu určite nelíbilo. Návrat ke zlatému standardu by tedy v jejich systému, představoval značné politické nadstranické výzvy, i když by to mohlo pro jejich ekonomické účely přinést dlouhodobou cenovou stabilitu, kterou američtí spotřebitelé tak zoufale chtějí a potřebují. USA však chtějí aby si dolar udržel status světové rezervní měny a Spojené státy tak neztratily svou roli světového hegemona. Role, která jí ale paradoxně právě kvůli zneužíváním své měny proklouzává mezi prsty, protože svět se i důsledkem toho mění a stává se tak multipolárním a tedy i multiměnovým.

Závěrem bych ale chtěl poukázat na jednu velice důležítou věc, je velice důležité si zde uvědomit jednu skutečnost - Proč Federální Rezervní Banka vypracovala takovýto dokument? Proč věnovala své úsilí k tomu aby sepsala 43 stránkovou analýzu s takovým záměrem, jako je možnost návratu ke zlatému standardu? (Ne)přímo nám to totiž zahalené v množšžví grafů a vzorečků ukazuje, že nejenom USA, ale i Evropa, je ve stádiu, kdy už neprodleně potřebujeme cestu ven ze sestupné spirály, z recesí, inflací, propadů, ve kterých se naše nemocná ekonomika již několik let nachází. 

Proto je velice důležité číst obdobné zprávy i mezi řádky a umět se tak připravit, aby případné dopady měli na nás minimální dopad, nebo je alespoň častečně eliminovat. A když se tedy centrální banky moc nepohrnou do krytí měn zlatem, tak by to měli udělat samotní střadatelé. Diverzifikovat své úspry, svůj majetek a přerozdělit ho i do drahých kovů, zlata a stříbra. Jakou část, je už na nich samotných, jak a čemu věří více nebo méně. 

Michal