Politické riziko

Historie se opakuje

Po tisíce let, od Říma 3. století po Francii 18. století, Evropu 30. let 20. století nebo současné západní inflační strasti, nabízí historie jasná lekce. Konkrétně a bez výjimky se všechny říše, národy nebo režimy, které se ocitnou na fatální úrovni dluhu, nakonec uchýlí ke svůdné (stejně jako zoufalé) výzvě k devalvaci své měny a zvýšení své ekonomické a politické kontroly. Viděli jsme aktuální příklady, od uzamčení, cenzury médií, chybně hlášených údajů o inflaci a omezování občanských svobod až po pomalý vzestup CBDC jako nástroje dohledu/kontroly, který se vydává za účinný "platební systém". Samozřejmě CBDC není nic jiného než nekryté peníze v digitální podobě; neudělá nic pro ochranu měn před dalším vytvářením, a tedy dalším znehodnocováním.

Devalvace měn a nekontrolovaný růst dluhů končí špatně

Taková opatření, která zpočátku začínají pomalu, se nakonec se stávají závislostí vládnoucích vrstev, jak se stále rychleji zavádějí slabší a slabší měny, aby zakryly nadměrného utrácení politiků a nesplatitelné dluhové břemeno.

Zpočátku se měnová expanze zdá téměř zázračná, ale konečný výsledek je vždy stejný - následuje tragický přechod od ekonomického boomu k propadu. Stejně tak následuje destrukce základní měny a větší sociální nepokoje tlumené zvýšenou politickou centralizací a kontrolami z krajní politické levice nebo pravice.

Narůstající systémová rizika

Centrální banky musí ze své podstaty neustále opakovat a propagovat narativ, že taková umělá opatření jsou udržitelná. To zahrnovalo rostoucí popularitu "neomezeného QE" v rámci ekonomických teorií, jako je moderní monetární teorie (MMT), které byly a jsou mylně prezentovány jako životaschopné a udržitelné politické řešení.

Pochopení včerejška, příprava na zítřek

Dluh nelze vyřešit dalším dluhem zaplaceným měnami vytvořenými ze vzduchu. Nevyhnutelný konec hry je vždy stejný: Hodnoty a kupní síla měn se hroutí, což je skutečnost, která se dnes odehrává v reálném čase. Měny jsou vždy poslední bublinou, která praskne.